Promarněné příležitosti v oblasti cestovního ruchu

Volební diskuse skončily a volby se již nezadržitelně blíží. Posledním diskusním tématem bylo hospodaření a rozvoj města. Tuto oblast chápeme v daleko širších souvislostech, než kolik peněz se nasměruje do investičních akci nebo oprav majetku, případně kolik se ušetří na provozu úřadu a celého města.

Ostrov, pohledová zeďRozvoj města vidíme především v tom, jaké možnosti a příležitosti nabídneme obyvatelům města. Jistým vodítkem může být strategický plán rozvoje města a to i po letech, které uplynuly od jeho vzniku. Ne každý ví, že jedním ze tří základních pilířů rozvoje města je rozvoj a podpora cestovního ruchu. Možná i proto bylo v průběhu cca deseti let do této oblasti investováno takřka 400 mil. Kč.

Jistě, někdo to může chápat jako investici do rozvoje cestovního ruchu a druhý „jen“ jako nutnou opravu majetku. Rozdíl v těchto pohledech je takový, že „jen“ opravený majetek časem opět zchátrá, aniž by vytvořil finanční rezervu na další nutné opravy nebo přinesl jiný hmatatelný užitek. Výsledek Ostrova v oblasti cestovního ruchu je všeobecně známý. V lednu 2014 ukončil svou činnost poslední hotel v Ostrově. To jistě nesvědčí o naplnění základního pilíře strategie města. Jsem přesvědčen o tom, že není třeba změnit plán, jak několikrát zaznělo, ale přístup k této prioritě.

Abych pouze neteoretizoval, přinesu několik konkrétních příkladů, které oblast cestovního ruchu a propagaci města poškodilo. V rámci rekonstrukce paláce princů na novou knihovnu byla odhalena slavná Dianina lázeň. Její existenci dokládaly (slibovaly) historické prameny a její skutečný – fyzický objev byl velice významný. Archeologové provedli odkrytí, zdokumentování a navrhli způsob prezentace tohoto skvostu pomocí skla a nasvícení. Víte, jak to dopadlo? Lázeň byla zakonzervována, přesněji řečeno zasypána a zakryta betonem. Pravda, náklady na její prezentaci by činily cca 400 tis. Kč. Podobně jako slavná Dianina lázeň dopadla středověká studna objevená v budově zámku. Za největší chybu však považuji přístup k architektuře 50. let a odmítnutí zápisu části města nebo alespoň Domu kultury na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. A to nemluvím o tom, že jednotlivé projekty v cestovním ruchu jsou často samoúčelné bez vzájemné provázanosti.

Myslím, že začínám rozumět snaze změnit strategický plán města a ten „otravný“ cestovní ruch vypustit. Cestovní ruch byl v Ostrově vždycky popelkou (když nepočítám stovky milionů na opravu historického majetku). Na vlastní propagaci bylo vyčleněno vždy do 100 tis. Kč a to bylo žalostně málo. V domě kultury jsme to sami nemohli zachránit, a to ani, když jsme se snažili spolu s propagační komisí pomocí různých projektů vyčleněné peníze „rozmnožit“. Někdy v době, když se otevíral upravený zámecký park, proběhly v Ostrově dvě konference ohledně potenciálu Ostrova v cestovním ruchu. Jednou z možností byla barokní architektura a tou druhou SORELA. Závěr zněl jasně – potenciál je opravdu velký a zbývá jej jen využít – až doposud využit nebyl a SORELA mezi tím zanikla pod novým pestrobarevným zateplením. Snad není příliš pozdě na nastartování profesionálního destinačního managementu, který by propojil všechny soukromé i veřejné aktivity v této oblasti a vedl by k prospěchu všech (větší tržby v obchodech, pracovní příležitosti a pod.)

Ing. Marek Poledníček
bývalý ředitel Domu kultury a dlouholetý člen „propagační“ komise města

325-original-dianina-lazen-jizni-pohled2011_0505ostrovfoto50520110003 Ostrov-Palac-princu-Dianina_lazen-rekonstrukce

Související texty:
Být na seznamu UNESCO | květen 2012

>>> Kdo jsme?
>>> Co chceme?
>>> Náš tým
>>> Náš program