Výchova dívek v Čechách, aneb ten pravý dárek od Ježíška

xmassgrafittiJe tu čas vánoční, čas klidu a pohody. Do idylky sice trochu schází té bílé krásy, ale kdo chce, správnou vánoční náladu si udělá i na blátě. Co asi Ježíšek nadělí dětem pod stromeček? Bude to ten pravý dárek, co dětská očka rozzáří? Snad Ježíškovi ve výběru napomůže můj dnešní nevšední zážitek.

Nechci být jen pecivál, co vánoční čas tráví u televize a tak jsem i přes to nevlídné počasí vyrazil se dvěma čtyřnožci trochu ven. Cestou necestou doputoval jsem až do obchodu. Trochu peněz jsem utratil a pak už hurá zpět do náruče vyhřátého domova. Vzal jsem to i se psy zkratkou. Stačilo jen podél potoka Veseřice podběhnout silniční most a pak už vzhůru k domovu. Kdo by čekal, že i na tak krátké cestě se může cosi přihodit. Vždyť člověk tu většinou o živou duši nezavadí. Sem tam se sice objeví nějaký ten zahrádkář či pejskař, někdy je tu i teenager tajně pokuřující pod mostem, ale to je tak vše. Proto mě celkem překvapilo, když jsem zahlédl mladého muže, jak stojí u paty mostu, hraje si s mobilem a za ním dvě malé holčičky (viděl bych to tak na 6 či 7 let). Že by si děti chodili hrát s otcem pod silniční most? Zvláštní. A ejhle rázem je mi vše jasné. V rukou malých holčiček jsou spreje. Děti aktivně pod dozorem otce tvoří svá umění. Černé klikyháky, hvězdy a různé tahy sprejem tak zvěčňují na šedý mostní beton.

Nedalo mi to, a tak jsem muže oslovil. Dovolil jsem si naznačit, že to není to pravé místo na hraní, to pravé místo pro malířské umění. Bohužel má dobře myšlená výtka se nesetkala s kladnou odezvou. Vůbec jsem podle otce nepochopil, že jde o umění, a když zde prý můžou jiní, můžou i oni. Tak jsem podotknul, že s tím celkem problém nemám a můžeme se na to zeptat městské policie. Načež mi již notně naštvaný otec naznačil, že by mi také mohl rozbít ústa. Snad dobře, že jsem měl s sebou dva velké psy. Telefon v mé ruce však přeci jen něco změnil, ani jsem nemusel začít vytáčet a jedna z dívek začala plakat. Vždyť jsem ten kazisvět, co nechce podporovat její umění. Tatík pak na moji zlou osobu prohodil ještě pár nevlídných slov a nakonec odešel. Snad šli provozovat s dcerkami umění někam jinam. Napadá mě, jak se asi dítka budou chovat za pár let. Snad nebude platit známé pořekadlo, co se v mládí naučíš ve stáří, jako když najdeš. Určitě nemám nic proti dětskému malování, proti rozvíjení uměleckého talentu. Ale dovolit dětem již v útlém věku hrát si na vandaly asi také není to pravé.

Tedy nevíte-li co má Ježíšek dětem přinést vězte, že sprej dokáže hodně. Doufám však, že přeci jen vyhraje zdravý rozum a nakonec přeci jen děti pod stromečkem s radostí v oku naleznou své nové panenky, autíčka, plyšáky.

Krásné vánoce všem lidem dobré vůle

Josef Macke

obr2 obr1

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog se štítky a jeho autorem je Josef Macke. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.