Komise města nemusí být jen poradním orgánem, o kterém není slyšet

Práce pro město není jen o zastupitelích

Možná nejsme tak vidět, ale práce pro město není jen o zastupitelích. Řada z nás se již dlouhodobě podílí na činnosti města i jako členové komisí, které jsou poradními orgány rady města. Každá komise má své specifické zaměření – školská, sociální, sportovní, bytová a mnohé další řeší úkoly nejen vzešlé od rady města, ale jednotliví členové mohou přicházet i s vlastními podněty.

Jak už naznačil Jiří Petruňo, člen dopravní komise, ne všechny tyto poradní orgány rady města pracují naplno a ne všechna jednání mají smysl. Mám to štěstí, že téměř dvacet let se podílím na činnosti Kulturní a propagační komise (dříve Komise pro propagaci a historickou paměť města).

Čím se zabývá Kulturní a propagační komise

Kulturní a propagační komise má široké pole působnosti – hodnotí kulturní akce, navrhuje obnovu památek, vybírá nominanty na ocenění města, sleduje a doporučuje významná výročí města, řeší výstavní expozice, návrhy pamětních desek či soch ve veřejném prostoru. Sleduje také, jak jsou jednotlivá usnesení plněna.

Komise potřebují odborníky a aktivní členy

Pokud má komise dobře fungovat a přinášet kvalitní podněty, je potřeba, aby měla kvalitní členskou základnu. Čím dál více se ukazuje, že politické obsazení nemusí být tou správnou cestou. Jistě, v některých komisích má politický dohled smysl, jako je tomu například u rozpočtové či investiční komise. Kulturní a propagační komise však potřebuje především odborníky z řad kultury, historie a propagace bez ohledu na politickou příslušnost.

Je smutné, když politická strana nominuje do komise člena, který pak jednání navštěvuje velmi sporadicky nebo téměř vůbec. Když už dorazí, tak buď nemá žádné podněty, anebo chce řešit věci, které s činností komise nesouvisejí. Opravdu bylo tragické před mnoha lety poslouchat na každém jednání stížnosti jedné členky na psí exkrementy a psí štěkot. To opravdu není a nemá být náplní této komise.

Podstatné je také vedení komise

Je také podstatné, kdo je v čele komise. Předseda musí mít snahu jednotlivá usnesení prosadit na jednání rady města. Bohužel ne vždy je vedení v aktivních rukou. Přijít si jednou za měsíc posedět a popovídat, jak se tomu či onomu líbilo na zájezdu, také není to pravé ořechové. Ale nechci nikoho jmenovat.

Vedoucích Kulturní a propagační komise jsem poznal již celou řadu. Někdo měl tah na branku, někdo to bral jen jako příjemné posezení. Nejvíce toho komise prosadí, když se jednání přímo účastní člen rady, jak tomu bylo například u místostarosty Marka Poledníčka.

Komise totiž sama nerozhoduje o realizaci projektů, ale přijímá doporučení, která formou zápisu předkládá radě města. Je jen na radě města, jak se k jednotlivým usnesením postaví.

Nemohu veřejně probírat detaily jednotlivých úkolů, které komise řeší, ale rád bych alespoň dva body nastínil.

Lovecký zámeček není zbytečnou investicí

Do předvolebního politického boje se myslím nezaslouženě dostala i oprava loveckého zámečku, který byl u Mořičova vybudován v letech 1738–1739.

Nechci se zastávat současného vedení města, ale není to opravdu jeho vrtoch utratit peníze za zříceninu. Vždyť se jedná o památku, která byla už v roce 1964 zapsána na seznam kulturních památek České republiky. Zapsána byla i přesto, že snad již od poloviny 19. století byl zámeček uváděn jako ruina, což dokazují i dobové snímky.

Není vinou města, že se památka dostala do tak žalostného stavu. Před rokem 1989 neměl tehdejší režim o památky zájem. Po sametové revoluci nemohlo město přistoupit k obnově, jelikož pozemky patřily Lesům ČR.

Dlouhá cesta k obnově zámečku

Jako člen Komise pro propagaci a historickou paměť města jsem se už v roce 2014 zajímal nejen o lovecký zámeček, ale i o pivovarské sklepy pod Einsiedelnskou kaplí či opravu železniční zastávky u bývalé trati do Jáchymova.

Lesy ČR neměly o obnovu památky zájem a argumentovaly i tím, že budova není zanesena do katastru nemovitostí. Nicméně se nám alespoň podařilo prosadit vykácení náletových dřevin uvnitř zámečku.

K obnově ale byla ještě velmi dlouhá a trnitá cesta. Město nemohlo přikročit k obnově, pokud památku nevlastnilo. Vedla se velmi dlouhá a vleklá jednání s Lesy ČR o směně pozemků. Jednalo se ještě v roce 2021.

Když konečně získalo město do vlastnictví pozemek, začalo se konat. Hledal se dotační titul a na stole bylo několik návrhů, jak zámeček využít – voliéra pro velké ptáky, rozhledna anebo jeho zakonzervování a venkovní tábořiště.

Voliéra by byla jistě zajímavá, ale kdo by se nám o ptactvo celoročně staral? Rozhledna by neměla s ohledem na vzrostlé stromy patřičný rozhled, a tak se lovecký zámeček jen staticky zajistil. Věřím, že se opět stane vyhledávaným výletním místem.

Na obnovu čekají také hradby v zámeckém parku

Dlouhodobě se na komisi města snažím prosadit i obnovu hradebních zdí v zámeckém parku. Je to jedna z nejstarších památek připomínající vznik Ostrova na levém břehu Bystřice. O obnovu hradeb se snažím mnoho let, někdy od roku 2012.

Tady ani nejde o nezájem rady města, jako spíše o liknavost úředníků. Mnoho let posloucháme, že není zřejmé vlastnictví, není geodeticky zaměřeno, nemůžeme přece vlastníkům památky něco nařizovat apod.

Stačí však dnes online nahlédnout do katastru nemovitostí a je hned jasno – část hradeb je na pozemku města, další části jsou v soukromém vlastnictví. Přes výzvy komise příslušný odbor ani nezačal s vlastníky jednat, aby se našlo schůdné řešení k obnově památky.

Vždyť pokud město může přispět na obnovu fasád v historické části města, jistě by se mohla vypsat dotace i na obnovu hradebních zdí. Je to však o tom chtít. Nemusím snad ani dodávat, že hradby jsou jako městské opevnění také od roku 1964 vedeny na seznamu státních kulturních památek.

Ostrov má na co navazovat

Nebýt ustavičné činnosti Mgr. Čepelákové a posléze celého Spolku přátel města Ostrova, neměl by dnes Ostrov obnovený posvátný okrsek, neprošla by renovací stará radnice a celé staré město, nebyl by opraven Palác princů nebo třeba zámek. Za to patří Mgr. Čepelákové a všem patriotům velký dík.

Nesmíme ale usnout na vavřínech. Je potřeba v započaté práci pokračovat. Prosadit obnovu loveckého zámečku se mi již po mnoha letech podařilo. Budu se stále připomínat i s opravou městského opevnění v parku, rád bych zpřístupnil klášterní sklepy a doufám, že se brzy znovu dočká opravy pohledová zámecká zeď.

Komise mají smysl

Komise mají smysl a je potřeba, aby v nich pracovali ti, kteří tomu rozumí a jde jim skutečně o naše město.