Ostrov a zapomenutý odkaz 17. listopadu 1989

probudte seV našem městě se jen v posledním roce konala celá řada různých veřejných akcí včetně gigantických oslav otevření ostrovského zámku. Politici si totiž velmi dobře uvědomují, že lidé rádi slaví. Je ale také pravdou, že v Ostrově se v posledních letech mnoho změnilo k lepšímu a občan může být na své město hrdý. Před více než 25 lety se také leccos oslavovalo, raději ale nevzpomínat. Byly to svátky zcela odlišné od dnešních a příliš hrdosti při nich nikdo neprožíval. Asi téměř všichni si uvědomujeme ten důležitý zlom, kdy se poměry v naší zemi posunuly k normálu. V té souvislosti mi přijde zvláštní, že naše město neuspořádalo žádnou oficiální akci k připomenutí 25. výročí studentského protestu dne 17. listopadu 1989, byť třeba jen krátké a skromné vzpomínkové setkání. Nechci v tom hledat žádný záměr, asi se na to prostě po náročných povolebních vyjednáváních zapomnělo. Přesto je toto zapomnění symbolické a hodně o nás, občanech Ostrova a jejich reprezentantech ve vedení města, vypovídá. Naše paměť nás začíná zrazovat a to by pro budoucnost mohlo znamenat něco nepěkného.

Několik dnů před výročím jsme byli svědky pro naše město velmi důležité události. Konalo se totiž ustavující shromáždění nového zastupitelstva s volbou starosty, místostarosty a rady města. Po letošních komunálních volbách (pro připomenutí – před listopadem 1989 se nic takového nepořádalo) se dlouze a možná jen zdánlivě hledaly koalice ze zvolených stran a hnutí. Situace nakonec vykrystalizovala v onu pověstnou fotbalovou jedenáctku tvořenou páteří týmu z ČSSD, doplněnou osvědčeným spoluhráčem z TOP 09 a posílenou 2 borci z KSČM. Poté, co budoucí opozice odmítla dělat stafáž v tajném hlasování, se zastupitel KSČM ozval s uraženým proslovem. Prý nechápe, proč ještě dnes kdokoli odmítá spolupráci s jeho stranou, vždyť pracují pro město ze všech sil a vždy podporovali pro Ostrov prospěšné projekty. Od našich komunistů v celé zemi tyto argumenty zaznívají často. Se stejnou vytrvalostí, jakou projevují oni, je ale nutné jim odpovídat. Našim bodrým a rozumným soudruhům i celé zapomínající společnosti je třeba připomínat zásadní věci. Zkusím to stručně alespoň za sebe:

  • Proč jsou takoví rozumní a pracovití lidé (naši zastupitelé za KSČM takovými nepochybně jsou) stále členy této bývalé státostrany? Díky své píli a vytrvalosti by se jistě uplatnili i jinde? Nemají tito lidé náhodou jaksi v „genech“ fascinaci vůči vládě tvrdé ruky projevující se např. neustálým poklonkováním Putinovi a Číně?
  • Proč se tito lidé nestydí být spojováni se zločiny bývalé KSČ vůči celé zemi? Říkám sice „bývalé“ KSČ, ale dnešní KSČM je zjevně přímým následovníkem a pokračovatelem. Copak dnešním hrdým komunistům nevadí justiční zločiny? Přeměna bývalého Československa v jeden velký lágr? Zbavení obyvatel svobody pohybu, svobodného veřejného vyjadřování a možnosti svobodné volby? Pokud ne, je třeba se stále mít na pozoru.
  • Proč při kritizování takřka všeho v současném směřování naší země do západních struktur, integraci do EU (kterou si naši obyvatelé svobodně v referendu a kdykoli ji zase mohou zrušit na rozdíl od komunisty vnuceného vazalství vůči Moskvě) nepřipomenou, jak se zacházelo s kritiky jejich režimu?

Od listopadu 1989 prošla naše země velkými změnami. Já sám mám k mnoha věcem řadu výhrad. Protože mi ale zatím slouží paměť, stále se mi vybavuje ona šílená doba, kdy o nás rozhodovali v Moskvě prostřednictvím svých zdejších kovaných soudruhů. Proto budu na 17. listopad 1989 vždy s vděčností vzpomínat a věřím, že nás je v Ostrově stále hodně.

Vladimír Toman

Ostrov 17. listopad 2014   revoluce ostrov 2   revoluce ostrov 3

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog se štítky a jeho autorem je Vladimír Toman. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.